|
| |
|
|
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Integrace muslimů ve Velké Británii na pozadí ,,selhání multikulturalismu"
Čahojová, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vztahu mezi integrací muslimských přistěhovalců ve Velké Británii a údajným "selháním multikulturalismu", o kterém hovoří britský premiér David Cameron v rámci svého projevu v roce 2011. Práce je případovou studií a zaměřuje se na analýzu integrační politiky Velké Británie, konkrétně pak muslimských imigrantů. Pojem "selhání multikulturalismu" vyplývá z teze, že neúspěch integrace muslimů souvisí s britským integračním modelem. Tato teze vychází z projevu Davida Camerona o radikalizaci islámského extremismu, který přednesl v roce 2011 na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Cílem této práce je zmíněnou tezi potvrdit či vyvrátit. K tomu je využito analýzy tří zvolených kritérií úspěšnosti integrace, kterými jsou mobilita na pracovním trhu, politická participace a oficiální působnost práva šaría ve Velké Británii. Z rozboru vyplývá, že neúspěšnost integrace muslimů nelze zcela potvrdit. Jedním důvodem je fakt, že je nutno rozlišovat oblast působení integrace podle tří rovin - sociálně-ekonomické, občansko-politické a kulturní. Dalším důvodem je samotný výsledek analýzy, že ani jednu rovinu integrace nelze jednoznačně označit jako neúspěšnou. Práce rovněž nabízí nástin diskuze o multikulturalismu a možných příčinách všeobecného mínění, že "multikulturalismus selhal".
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
| |
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
|
|
Salafistická da'wa: metody misijní činnosti německého hnutí Salafíja na příkladu kampaně "Lies!"
Křížková, Hana ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Vzrůstající počet příznivců tzv. salafistického islámu je v Německu v poslední době velmi aktuální a diskutované téma. Německé salafistické hnutí je radikální odnoží islámu, které se vyznačuje fundamentalistickým způsobem života podle doslovného výkladu Koránu. Německé veřejnosti je toto hnutí známo především svou významnou propagandistickou činností. V Německu toto hnutí získalo během krátké doby na popularitě a vydobylo si zde specifickou pozici. Salafisté si vysloužili ohlas svými početnými aktivitami, jako jsou např. islámské semináře či výrazná internetová propaganda. Činnost hnutí je s obavami sledována nejen médii, politickou scénou a německou veřejností, ale také německou tajnou službou. Ta se v současné době potýká především s problémem rostoucího počtu příznivců Islámského státu a s jejich odchodem do Sýrie a Iráku. Otázka, jak této radikalizaci především mladých německých muslimů zabránit, zůstává v mnohých ohledech stále nezodpovězena. Jelikož se jedná o hnutí, které je zaměřeno převážně na německou tvář islámu, a tedy i na misijní činnost směřující k německé veřejnosti, působí v salafistickém okruhu mnoho konvertitů, kteří se v Německu na rozdíl od přistěhovalecké komunity velmi dobře orientují a mohou tak misijní činnost vést efektivněji. Počtem svých členů jsou salafisté sice...
|
|
|
Vzdělanostní aspirace druhé generace muslimů v České republice: případová studie
Páralová, Marika ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vzdělanostními aspiracemi druhé generace muslimů žijících v České republice, a to tedy jak dětí, tak rodičů. Cílem práce je zmapovat oblast vzdělanostních aspirací dětí a jejich rodičů ve směru k dětem. Práce je dělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do dvou oblastí: v té první se věnuje vymezení základních pojmů, rovněž sociální reprodukci či faktorům vlivu zejména rodinného prostředí, dále prostředí školního, vlastním intelektovým schopnostem či vlivu vrstevníků. Ve druhé části pak pojednává o muslimech, a to zejména o skutečnostech, jež se týkají oblasti odlišného kulturního prostředí. V empirické části je využito kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie. Ta se zabývá rodinou, jež je tvořena matkou, otcem, synem a dceru. Pomocí rozhovoru s aktéry bylo zjišťovány informace, jimiž bylo možné odpovědět na výzkumné otázky. Ty byly vytvořeny se záměrem objasnit stanovený cíl práce. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že největší vliv podílející se na vzdělanostních aspiracích lze spatřit v rodině, a to zejména ve významu, jaký rodiče, a zejména otec, vzdělání připisují, přičemž vliv dalších prostředí je minimální, či není patrný. Zatímco otec se ve svých aspiracích mezi dcerou a synem neliší, matčiny aspirace jsou spíše směřovány k...
|
host ::
RSS.